Nejrychlejší cuketa

• 2 velké cukety
• 3 hrsti cherry rajčátek
• Kelímek mascarpone
• hrst strouhaného parmezánu
• pár kapek citronu
• hrst bazalky
• 4 stroužky česneku
• olivový olej
• sůl a pepř

Cuketu turborychlostí nakrájejte na svou oblíbenou velikost kostiček, česnek nasekejte nadrobno a společně to opečte na olivovém oleji v zapékací nádobě. Stále opékejte a mezitím pokrájejte na čtvrtky cherry rajčátka. Opepřete cuketu, hoďte do pánve rajčátka, opepřete, osolte a zasypte nasekanou bazalkou. Nakonec zakapejte citronem a rozdrobte na vrch mascarpone. Postrouhejte parmezánem a zapékejte na 200°C, dokud to nezačne neodolatelně vonět a zlátnout.

Nudlové království hladovou náhodou

S cílem potápět se a neutopit jsme naskočili do půjčené almary Almery a vydali se více na sever. Ztroskotali jsme na pláži, kde došlo moře, repektive odešlo asi sto metrů od pláže pryč. Trochu jsme se tedy pováleli v asi tak 40 cm vody a po pár hodinách odjeli hledat zase něco k jídlu. V návrhu byl stánek na trhu, tak jsme zastavili. Po tom zdlouhavém ležení jsme ale byli líní u pozdníh oběda stát, tak jsme zapluli do blízké restaurace honosící se nápisem The legend of noodles.

Narazila jsem na zvláštní nabídku. Názvům jsem nerozumněla a obrázky byly... takové skoro až výstražné. Pro jistotu jsem si tedy dala takový roztomiloučký Pad thai

  ale naštěstí jsem nebyla jediná přízemní a další obrázky proto budou o něco... výstražnější

Jakási kuřecí polévka s neidentifikovatelnými chapadýlky, obří kostkou vepřových jater a celou čtvrtkou kuřete. Údajně to bylo.. cituji: "Zvláštní."

Rudá barva, nasládlá chuť, neidentifikovatelný ozdobně vyřezaný kousek Něčeho a opět velká játra. A byla, cituji:"Výborná."

Ninja crepes - poklad na Chawengu

Po krátkém čmuchání po městě (nebo nákupní třídě, či co to vlastně je) Chaweng se mi podařilo najít parádní bistro/restauraci Ninja crepes. Na to, jak to tam vypadá, je to kulinarní pokladnice, což se dalo poznat podle toho, že po celou dobu bylo narváno. Ovšem, co ji povyšuje na hvězdnou úroveň je, že se jednalo hlavně o místní.

My turisti jsme totiž strašně rychle omámený, hned jak vidíme teplou mísu curry, a když je tam navíc nějaká ta paprička, hned se jedná o děsnou exotiku. A ti malí lidičkové se nám mezitím smějí, že platíme dvakrát tolik za poloviční zážitek.. 

A tak jsme se šli postavit do fronty a já jsem zatím projížděla lehce upatlaný jídelníček. Hned na první stránce je několik druhů palačinek, jež mají v názvu, ale stačí chvíli otáčet, a hned se dostanete do království čerstvých, smažených, pečených, dušených a vařených ryb, krevet a sépií, je toho tolik, že opět nestačíte otáčet, tentokráte hlavu nad tou krásou. Předkrmy, nebo možná chuťovčičky se pohybují kolem 80 bahtů (50 Kč) Nemohli jsme se shodnout, tak jsme si vybrali 4:

Smažené hovězí s česnekem

Jsou to malé kousky v nějakém úplně jednoduchém těstíčku, možná jen v mouce s trochou soli a česneku, nic víc. Ten zdejší česnek má daleko menší stroužky, ale chuťově je docela výrazný, navíc je moc dobrý takhle pěkně vysmažený a krásně se hodí k masu. Způsob úpravy deep fried tady znamená něco (krevety, ryby, maso) v takovém jako těstíčku, kdežto fried jsou u nich nudle a rýže - tzn. pospolu opékané ve woku.

Sépie ve strouhance

Jak to může být jednoduché, nemuset se mazat s těstíčkem na sépie. Stačí obalit v hrubé strouhance a je to. Děkuji uctivě za tip, milé Palačinky :)

Ryba s česnekem

Stejná úprava jako hovězí, ovšem tentokrát jakási ryba, obsluhou blíže nespecifikovaná.

Krevety v těstíčku

 

No a teď už přichází řada na hlavní chody. Vzhledem k tomu, že ač se snažím ochutnávat skoro všechno, vždycky, vždycky, vždycky skončím u curry. Gastrobože děkuji, že existuje tolik druhů!
... to mi tak nějak připomnělo mojí oblíbenou oslavnou báseň Leonarda Cohena, která zní přibližně takto:

 Automat na 23. ulici

Onehdá jsem tam vstoupil

sekanou jsem si koupil

a abych neprohloupil

navrch kulatou omeletu

teď modlím se jen k b-hu

aby zachoval ten podnik světu

Zpět ke curry. Chtěla jsem říci, že jsem si sice nemohla pomoct, ale ovládla jsem se a objednala si, jak bylo psáno: 

Kešu na rýži 

Velice jemná chuť, hrozně mě nadchly takový ty malý kukuřičky (dávají je i do curry a to je taky bezva). Hlavně děkuji panu číšníkovi ve fialové zástěrce s králíčky, že very little spicy vyřídil panu kuchaři v zástěrce, kterou jsem neviděla.

Krom toho tu ale máme ještě další super kousek:

 Ananasové curry

Moc dobrá věc, zvláště pak, když zjistíte, že ananas už vám skoro zatemnil i mozek, jak si ho pořád dáváte... né, že by to nebyl můj případ... Taky nebylo na požádání moc pálivé, ani by se to k té sladké chuti moc nehodilo.

Červené curry

To už bylo o něco ostřejší, ale chuť byla hrozně zajímavá, možná po tamarindu, možná něco úplně jinačího.

Hovězí na cibuli

 Nejen, že všechna tahle jídla byla naprosto skvělá, ale jejich cena taky. Za každé si totiž naúčtovali na malý kartonek 80 bahtů, přičtu-li k tomu to prostředí, které mě okouzlilo.. pochopte, konečně pravý Thajsko.. a přidám-li body za toho chlapce v zástěrce, mám tu 5 hvězdiček stejně cenných, jako od Trip advisoru, co jim visí na stěně.

Pokud se tedy chcete vydat k Ninja crepes, zde je adresa a pár dalších fotek.

 Chaweng road, naproti hotelu Buri Rasa, Chaweng, Koh Samui

Kulinární výlet na jih od severu

Napadla mě taková věc. V letadle, když jsem se nudila. A sice, že by možná nebylo od věci svůj letošní výlet (přiznávám, nejen za jídlem) zdokumentovat a předat rovnou na místě. Mojí pracovnou se tedy stává prosluněná terasa kdesi v kopci nad zátokou na nejmenovaném ostrově Koh Samui v Thajsku.
Těžko říct, jak tohle všechno dopadne, možná se to zvrhne v cestopis, pár reportáží a sem tam asi i návod na vyhnání ještěrky z klimatizace, což je můj aktuální problém. Každopádně bych ale chtěla objevit nové chutě a vysmlouvat u místních nějaké recepty, zjistit, co je zač všechno nevídané ovoce, a co přesně se dá přes ty štědré dávky chili ještě strávit.

Můj dnešní úlovek: krevetový salát z jednoho plážového baru na Lamai. Byly to v podstatě jenom krevety s bylinkami - dominovala máta, která mě hodně překvapila, neměla jsem tušení, že by ji tady nějak využívali, ale fakt se ohromně hodila k té omáčce, ve které se to všechno pěkně koupalo. Rozhodně bylo důležité chili, jemně nasekané oříšky, limetka, pažitka a snad něco jako sójovka, nějaká nasládlá, řekla bych. Ale ruku do ohně za to nedám, bylo tam něco zvláštního, co by dozajista chybělo, kdybych to zkoušela uvařit podle vlastního rozboru, ale jedním slovem: báječný.

Salát s fenyklem a pomeranči

• 3 pomeranče
• půl červené cibule
• 1 fenykl
• šťáva z půlky citronu
• šťáva z půlky pomeranče
• trochu  pomerančové kůry
• lehce zastříknou olivovým olejem

Oloupanou cibuli nakrájíme na tenká kolečka (znáte všechny ty fantastický, naprosto nepostradatelný a snadno omývatelný vé kráječe - tak to se na to skvěle hodí). Rozdělíme je a namočíme na pár minut do studené vody. Ztratí tak svou štiplavost a budou chutnat mnohem lépe. Následně je scedíme a dáme do mísy.
Pomeranč oloupeme - i s tenkou bílou vrstvou, nakrájíme nožem na tenké plátky, vložíme též do mísy.
Fenykl omyjme, nakrájíme stejným způsobem. Všechnu zeleninu v míse promícháme, zakapeme veškerou šťávou, lehce osolíme a příjemně opepříme.
Nakonec všechno pěkně promícháme, zakapeme olejem a můžeme dát na stůl.